Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 10. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky, na východě slabý déšť. Denní teploty 8 až 12°C. Noční teploty 8 až 4°C.

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce

Přešťovice

Podle Augustina Sedláčka historika župy Prácheňské je jméno Přešťovice odvozeno podle rodu Přesty. O jeho rodu nemáme bližších zpráv. Obec byla založena roku 1397. Obec Přešťovice za dob feudalismu patřívala újezdem ku panství Štěkeňskému, kamž jezdívali Přešťovičtí poddaní na robotu. Jistě tato obec prožívala veškeré proměny, jak hospodářské, politické i náboženské, tak jako celý český národ.

Ve středu obce stojí kaplička, která byla dle dostupných informací postavena v roce 1805.
V obci je památník věnovaný obětem I. světové války na němž jsou uvedena jména obětí mezi nimiž jsou i místní občané.

Kbelnice

První zprávy jsou z roku 1360, kdy zde Štěpán z Radomyšle vlastnil 5 lánů. Od roku 1384 se uvádí jako ma­jetek pánů z Rožmberka a její vlastnictví bylo vztahováno k hradu Helfenburku. Byl zde vladycký statek, který měl Ješek (zemřel 1381) a Ondřej (zemřel 1419). Asi roku 1564 byla Kbelnice postoupena od Viléma z Rožmberka Chvalovi líepickému ze Sudoměře, který ji držel k Čekanicím. V té době zde byla podle A. Sedláčka postavena tvrz. Od Chvalových synů - Adama, Ctibora a jejich mladších bratří byly tvrz, dvůr a ves Kbelnice s blízkou vsí Jemnice prodány Jiříkovi a Zdeňkovi, bratřím z Olbramovic na Oseku. V roce 1596 byla Kbelnice od Oseka oddělena jako díl Zdeňkův, ale protože on sám Osek převzal, byla k němu později zase připojena.

Nástupcem staršího středověkého vladyckého sídla v Kbelnici je hospodářský dvorec čp. 1, jehož obytný komplex budovaný nově v 16. století za Řepických ze Sudoměře byl v pramenech označován jako tvrz. Jejím pozůstatkem je zejména jednopatrová budova při severozápadním nároží dnešního dvora s etážovým renesanč­ním štítem a volutovými křidélky. Uvnitř jsou dnes klasicistní plackové klenby. Za budovou následuje mohut­ný patrový špýchar bez výraznějších slohových znaků se šikmými přizdívkami dvorního průčelí a vzadu stodola s nezřetelným letopočtem 1686 na severním štítě. Dlouhé zalomené stavení při západní uliční čáře dvora, zachycené na katastrálním plánu v r. 1837, dnes již neexistuje.

Tato stránka je převzata z knihy Tvrze a hrady na Strakonicku, autoři František Kašička a Bořivoj Nechvátal, Muzeum středního Pootaví Strakonice, 1986.